Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při nabývání a užívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání.
Mezi nejběžnější poruchy učení patří:
Dyslexie - je porucha, která ovlivňuje schopnost číst, rozpoznávat písmena a správně je spojovat do slov. Osoby s dyslexií mohou mít problémy se správnou výslovností a porozuměním textu, těžkosti při rozpoznávání písmen, záměna podobných písmen, pomalejší čtení a psaní.
Dyskalkulie - je porucha, která se týká obtíží s matematikou. Osoby s touto poruchou mají problémy s rozpoznáváním čísel, pochopením matematických operací, s orientací v číselných řadách, potíže s porozuměním základním matematickým pojmům, problémy s pamětí pro čísla, potíže s výpočty.
Dysgrafie - je porucha, která ovlivňuje schopnost psát. Může se projevovat v obtížích s motorikou, nedostatkem plynulosti v psaní a nečitelným písmem. Písemný projev je velmi neúhledný až nečitelný a je doprovázený řadou chyb.
Dyspraxie - Dyspraxie (nebo také vývojová dyspraxie / porucha vývoje motorických funkcí) je neurologická porucha, která ovlivňuje schopnost člověka plánovat a provádět koordinované pohyby. Neznamená to, že by byl člověk líný nebo nezručný, ale mozek má problém správně zpracovávat informace potřebné k tomu, aby tělo vykonalo pohyb hladce a přesně.